Komu patří věžní hodiny v Holešově – městu nebo faře?
Církvi, resp. církvím, byla na základě církevních restitucí nejen vydána podstatná část údajného církevního majetku, ale ještě jako kompenzace za nevydaný majetek je jim vypláceno několik miliard ročně. To všechno je zřejmě málo, proto od státu (ze státního rozpočtu) ještě cicají další peníze na tzv. provozní náklady v řádu cca 1,5 miliardy ročně. A vláda, aniž by se tomu nějak postavila a udělala tomu přítrž, jak to v rámci předvolební kampaně slibovala ČSSD, platí jako mourovatá. Pokud by to platili politici z vlastního, pak je mi to jedno, ale ty peníze jsou z našich daní, z velké části ateistů, tedy nevěřících, peníze, které se na druhé straně nedostávají celé řadě nemocným, zdravotně postiženým, sociálně chudým, na mzdy a platy, případně důchody, které jsou mnohdy výsměchem, než reálnou odměnou za práci. Ale k věci.
Je doba svátků vánočních a tak se radní a zastupitelé města Holešova rozhodl obdarovat své občany skutečně pozouhodným dárkem. Jak z posledního vydání čísla 12 měsíčníku HOLEŠOVSKO roku 2016 (je vydáván jako periodický tisk samosprávného celku MÚ Holešov) vyplývá, na generální opravu věžních hodin v kostele Nanebevzetí Panny Marie na nám. dr. E. Beneše v Holešově a který je v majetku církve, dostala Římskokatolická farnost Holešov výraznou finanční podporu města Holešova. Jak měsíčník uvádí, má být celková částka generální opravy věžních hodin cca 180 tisíc korun. Jistě, je to částka nemalá, ale to občana-ateistu nemusí zajímat a navíc, bez těch hodin se nejeden občan obejde. Co mě však zajímá a také co považuji za nemorální je, že město Holešov „přispělo“ na pokrytí těchto nákladů nemalou částkou a sice 100 tisíci korunami. Pro MÚ Holešov jsou tyto peníze zřejmě zanedbatelné, nedávno totiž (neznám přesně výši, jde o asi 50 tis.
Kč) město přispělo rovněž na opravu oltáře v témže kostele.
Není tedy od věci si položit otázku, jak se vlastně v praxi uplatňují církevní restituce, když se nadále církvi nejen vydávají majetky, stále vyplácí tučné kompenzace a přitom se i nadále příspívá na stále „chudou“ církev a na její různé „drobné provozní výdaje“ v řádech stamilionů, přičemž opravy oltářů nebo věžních hodin v majetku církve aby obce dotovaly z daní občanů? Neznám přesně znění zákona o církevních restitucích, natož různé nuance, které jsou do zákona propašovány trvale nespokojenými preláty, ale zřejmě se do zákona dostaly takové požadavky, které budou „pamatovat“ na potřeby věřících, či lépe řečeno církve jako takové a ty budou i nadále zatěžovat nejen státní rozpočet, ale i rozpočty měst a obcí. Lidovecká politika má úspěchy, KDU-ČSL je na vzestupu a mne si ruce, jak si politickou scénu obtočila kolem prstu. Jistě to není jen „ z lásky k Bohu“, protože z těch peněz samotní věřící mají či budou mít, jako v tomto případě, jen možná opravený oltář nebo věžní hodiny. A to ještě za vydatného přispění spoluobčanů, kteří s církví nemají nic společného.
Nabízí se ještě jedna možnost, proč radní města a zastupitelé tak ochotně přispívají na církevní potřeby. Tyto vstřícné vztahy můžeme také považovat za „korupci s Božím požehnáním“, tedy za výhody, o kterých občané nemají ani zdání. Politici místních samospráv by si měli uvědomit, že hospodaří s penězi daňových poplatníků, že jsou svým způsobem prostředníky zajišťující potřeby občanů. Z tohoto pohledu se rozhodnutí radních, resp. zastupitelů města Holešova o poskytnutí dotace na opravu hodin jeví jako nezodpovědné jakkoli může být rozhodnutí města zdůvodňováno tím, že hodiny neslouží jen věřícím, ale všem občanům, včetně návštěvníků města. To je sice pravda, ale na druhé straně lze opáčit, že např. přilehlé parkoviště pro osobní auta u kostela spravuje obec resp. TS Holešov a církev na údržbu a provoz parkoviště nic nepřispívá. A to přesto, že tam parkují nejen nevěřící občané, ale i věřící, kteří navštěvují kostel.
Nechci se zabývat malichernostma, jde mi o podstatu věci. Chápu, že jak hodiny, tak celá řada jiných církevních zařízení (viz oltář) potřebuje čas od času údržbu či opravu, ale domnívám se, že církev je již natolik finančně zajištěna, že by měla tyto záležitosti zcela zabezpečovat ze svých prostředků. Církev obdržené miliony v rámci kompenzací raději vydatně investuje do nemovitostí, pozemků, polí, lesů apod., protože si je vědoma, že to zase církvi jen přinese peníze. Stále mají málo a nikdy nebudou mít dost. Ostatně tak tomu bylo vždy, místo aby žili skromně a všestranně pomáhali druhým, sami se nestydatě pakují z cizích prostředků a ani jim nepřijde nekřesťanské, že tak okrádají i své nevěřící spoluobčany.
Jestliže město dotovalo generální opravu věžních hodin sto tisíci, o něco dříve cca padesáti tisíci na opravu oltáře, pak to není zrovna malá suma, která může chybět (a taky chybí) na mnoho jiných občanských potřeb. Jmenovat je nemá smysl, je jich celá řada s menšími či většími nároky na finanční krytí. Přijde-li na věc a ze strany občanů jsou na město kladeny žádosti a požadavky, pak zvláště ty menší investice jsou odbývány zdůvodněním, že na to momentálně nejsou finanční prostředky. A je vymalováno. Jen tak pro dokreslení, jsou také případy, kdy např. za zhotovení 15m čtverečních dlážděného chodníku v Holešově (o jehož potřebnosti a účelnosti lze silně pochybovat) zaplatilo město 50 tisíc korun (cca 3.330 Kč/m2, běžná cena cca 1.000-1.200 Kč)
Nicméně v daném případě jde především o městem financované (dotované) záležitosti církve. Paradoxní je, že z ceny zmíněné opravy věžních hodin, tj. 180 tisíc korun církev, resp. Římskokatolická farnost Holešov, uhradila ani ne polovinu, přesně 80 tisíc korun! Takže místo toho, když už město přispělo na opravu hodin a mělo jaksi dofinancovat cenu opravy v nějaké nepodstatné částce, tak zaplatí většinu a farnost (resp. církev) se jenom „sveze“! Nabízí se oprávněná otázka, komu vlastně věžní hodiny patří, zda městu nebo místní faře? Kdyby nějaký Bůh existoval, zda-li by takovou (ne)křesťanskou, do nebes volající nespravedlnost (či spíše křivárnu) strpěl a nikoho nepotrestal? Protože však není, tak církev spolu s politiky vesele hřeší dál.
PS: Tento článek přeposílám i Redakční radě měsíčníku HOLEŠOVSKO. Z dosavadních zlušeností však pochybuji, že v rámci naší demokracie a svobody slova bude zveřejněn.
Jiří B a ť a , 25. prosince 2016