Primademo

     Protože neskrývám nespokojenost s výsledkem jednání vlády P. Nečase s církví o schváleném zákonu církevních restitucí a finančního vyrovnání, nemohu nepřehlédnout, jak se kardinál Duka tzv. occitnul na koni. Je všude, kde se něco děje, celebruje mše na počest ČT atd., zkrátka, mám ho plné kecky. Proto i tento článeček.

     Stále víc mě zaráží víc než časté vyjadřování se (a tím tedy i ovlivňování názorů), kardinála Duky. Nevynechá jedinou příležitost, aby k tomu neřekl své. Abych byl spravedlivý či demokraticky smýšlející musím přiznat, že jako občan na to má jistě právo. Nicméně D. Duka není jen občan, on je významný představitel kléru a jako takový se také vyjadřuje. D. Duka, jak je známo, byl předním (ale i kontroverzním) představitelem  církve, se kterou (se kterým) na straně jedné paktovala vláda P. Nečase ve věci církevních restitucí a na druhé straně několik milionů občanů-odpůrců těchto církevních restitucí. Kromě toho by se měla naplňovat vize odloučení církve od státu což znamená, že by se církev, resp. její představitelé měli když ne vůbec, tak velmi zdržovat postojů a vyjadřování k reálné politice státu, pokud se jich bezprostředně nedotýká. Způsob, jak církev v souvislosti s vyjednáváním církevních restitucí a finančního vyrovnání ovlivnila politiku pravicových vlád posledních let je až alarmující. Což ovšem nepadá jen na hlavu církve, ale i vlády a politiků kolem ní. Angažovanost církve ve věcech občanských v poslední době nabyla nebývalých rozměrů. Stačí připomenout mj. účast církve na oslavách 60. výročí České televize apod.

     Nechci tvrdit, že jisté souvislosti či dopady současné napjaté politické situace mohou či by mohly mít na církev nějaké dopady ( vždyť jde o osud naplnění církevních restitucí), nicméně se domnívám, že pan kardinál se opakovaně staví do role člověka, na jehož názorech, soudech či postojích záleží, resp. by měly mít nějaký vliv na politické dění. Jsem toho názoru, že pan kardinál Duka by se měl více a hlavně  věnovat  věcem církevním, tj. duchovním, křesťanským a lidumilným a politiku státu přenechat těm, kteří jsou k tomu povolaní. Je to stejné, jako by někdo jiný než církevní hodnostář zasahoval do dění uvnitř církve, vyjadřoval se k některým aspektům v rámci církve a činil o tom závěry, které by pak veřejně publikoval. Nebudu se asi mýlit když vyřknu názor, že pan Duka tančí na stejné parketě jako tančil  Nečas se svou vládou. Obrazně řečeno, já - my můžeme vše, já – my  máme pravdu, já - my víme co a proč, já – my to děláme správně, jedině já – my jsme ti správní, kteří mohou o společnosti rozhodovat apod.

     Opravdu nechápu, proč by se měl kardinál Duka veřejně vyjadřovat např. k situaci a vývoji poté, co odstoupil premiér Nečas a padla vláda, event. k jmenování prezidenta Zemana J. Rusnoka premiérem ergo kladívko s nepřehlédnutelnou poznámkou, že „..i když současná koalice nabízela vládu s většinou hlasů s možnou novou premiérkou Miroslavou Němcovou (ODS)“! To je už myslím  příliš evidentní „šťouchanec“ nejen do prezidenta Zemana, ale politiky vůbec. Z toho vyplývá, že  ani jeho rádoby nenápadné a opatrnické (ne)vyjadřování se k situaci nevyvrátí jeho až nevšední zájem o politické dění, neboť již svými slovy  „ Nejen od prezidenta, ale i od politických stran by lidé měli požadovat zasypání vykopaných příkopů, určení priorit v jednotlivých resortech a poté, aby se politici na ně zaměřili  a to nehledě nalevo ani napravo.“  to zcela zřetelně potvrzuje. Ukončím to doporučením pro pana kardinála Duku  starým a známým příslovím: „Ševče, drž  se svého kopyta“, nebo také „Nehas, co tě nepálí“! Amen.