Primademo

Aneb: Trocha fantazie neuškodí.

      Říká se, že máme svobodu a demokracii. Podotýkám, že se to říká, nebo alespoň se nám to tak ústy politiků podsouvá, ne-li tvrdí . Mnozí to dokonce tvrdí často a dostatečně důrazně. Jenže je tomu skutečně tak? Každý o tom víme své, zvláště co se týká voleb. Poslední byly ty krajské a do senátu, parlamentní (dříve či později) nás teprve čekají. Ptám se, jsou či byly opravdu demokratické? Svobodné ano, protože občan buďto jde volit a  volí koho chce, nebo volit nejde. Je to jen na něm, jak se rozhodne. Tady je ale první problém. Pokud jde občan  volit skutečně volí, koho chce? Zvláště, jsou-li kandidáti předem nadiktováni politickými sekretariáty či jinými vlivnými kruhy? Vždyť nebýt  této „direktivy“ shora, tedy politických stran, jména kandidátů by byly zcela jistě jiné, vzešlé z řad občanů. Ale takto? Je sice pravda, že volič nemusí s navrženými (předem nadiktovanými) kandidáty souhlasit, může či nemusí je volit. Ale tady nejde o to, koho může volit a koho ne, tady jde o to, kdo a jak a kým byl na kandidaturu nominován a ty teprve volit či nevolit. Že to není (nejsou) kandidát(i) z řad občanů, je nabíledni. Takže o svobodných volbách možná, ale o demokratických volbách nemůže být řeč. Pojďme však dál.

      V lednu příštího roku nás čekají prezidentské volby, na rozdíl od těch údajně dřívějších „demokratických“  bude nastávající volba prezidenta „přímá“. Jak ale přímá, jak svobodná a jak demokratická, když již pro kandidaturu na post prezidenta jsou stanoveny nerovné podmínky a kritéria, odporující svobodným a demokratickým volbám občanů. Podmínky, kritéria a limity, které  již předem omezují možnost kandidatury kteréhokoliv občana, který (kromě základních podmínek, t.j čs. občanství a věku) se na to cítí, nebo který může být občany navrhován. Jak moc mohou být takové volby svobodné a hlavně demokratické, když se pro každého kandidáta předem stanoví, že

za a) musí získat 50 tisíc podpisů pro podporu jeho kandidatury,

za b) musí mít podporu v poslanecké sněmovně nebo v senátu, pokud se jedná o kandidáta z řad těchto lidí a

za c) musí dodržet  limitovaný rozpočet na  prezidentskou předvolební kampaň a s ní spojenou politickou  mašinerii, končící v řádu milionů korun!

     To znamená, že kandidovat na post prezidenta není v možnostech svobodného rozhodnutí (odhodlání) toho kterého občana, ale zase jen z řad  mocných, bohatých, tedy privilegovaných občanů, potlačující možnost, resp. právo občana si navrhnout kandidáta z řad obyčejných občanů, protože  zde nejsou občanům zajištěny rovné podmínky. Stačí se podívat do seznamu stávajících kandidátů abychom seznali, že tam není jediný „člověk z lidu“, tedy kandidát, navržený samotnými občany, protože (vyvolení) kandidáti buď navrhují sami sebe, nebo je zase navrhuje nějaká profláknutá partaj (jmenovat snad nemusím).

     Chápu, že by se za „jistých“ rovných podmínek mohli o kandidaturu na post prezidenta ucházet také lidé, jejichž předpoklad postoupit do dalších vylučovacích kol by byla nejen nereálná, ale že by to mohlo zdiskreditovat význam kandidatury na funkci prezidenta  (třeba z recese nastrčený pobuda jako bílý kůň), protože nelze vyloučit extrémy a zneužití nominace  kandidátů  některými skupinami  lidí nebo jednotlivců. Tomu ovšem lze předejít konstrukcí kontrolní selekce, tj. síta, kterým by musel ten který kandidát projít. To jsou však už jen nepodstatné detaily, protože stávající volební systém je takovým možnostem na hony vzdálený.

      Vrátím-li se k průběhu stávajících praktik volby prezidenta, pak mi ale není zcela jasné, proč vůbec mají občané volit prezidenta, když již sám nastavený systém různých předepsaných postupů svým způsobem přímou  účast a vliv voličů na  kandidující omezuje . Současný systém vygeneroval 11 kandidátů  na funkci prezidenta (z asi 20 přihlášených), protože zbývající nesplnili některou z výše uvedených podmínek. Jsou snad tyto podmínky považovány za rovné všem? Jistě ne, je to jen selekce, která má údajně oddělit „zrno od plev“, resp. zmenšit počet kandidátů.  Pokud se ještě v průběhu „prověřování“ údajů  a dat na podpisových arších či jinde zjistí nějaké nedostatky pak se může stát, že nezůstane žádný kandidát. Znamená to, že volby prezidenta nebudou? Ale kdeže, k tomu samozřejmě nemůže dojít, protože u nás to nedovolí „čestnost, poctivost a spravedlnost“, kterými  je „jistá“  část  politické garnitury  pověstná, o čemž přece nelze vůbec, ale opravdu vůbec pochybovat, že? Pan kandidát P. Sobotka např. zásadně odmítl přiznat možnost svého zvýhodnění před těmi, kteří museli pro kandidaturu získat min. 50 tisíc podpisů zatím co on ne, protože „tak prý jsou nastaveny zákonné podmínky“ a on nemá důvod o své výhodě polemizovat. On má vůbec svérázný postoj ke své kandidatuře, protože pokud by jej totiž nenavrhlo hejno modrých ptáků, ani ve snu by jej prý nenapadlo kandidovat, protože on by do toho své peníze „nedal ani náhodou“! Proto volám hurá, volte P. Sobotku (ale jedině tak na předsedu Klubu důchodců modrých ptáků)!

       Pokud by, podle mého soudu, měly být volby skutečně svobodné a demokratické (zde se již pohybuji ve sféře sci-fi), mělo by se o přihlášených či nominovaných kandidátech  volit v předkolech tak, aby se vygenerovali jedinci k postupu do dalších kol až do počtu, který by přivedl kandidáty „do finále“, tedy dvou.  Mám tím na mysli systém podobný např. kvalifikaci na mistrovství světa ve fotbale či jiném sportu. Máme k tomu vytvořeny relativně dobré podmínky v existencí krajů, ve kterých by bylo možno z řad občanů navrhnout „iks“ kandidátů, v závislosti na počtu obyvatel. Ti by pak byli postupně vyřazováni až do zmíněného finále, ze kterého by pak vzešel nový prezident.

      Jsem si vědom, že jsem se nechal  poněkud (ne-li příliš)  unést, protože takový způsob voleb by byl zřejmě (nebo zcela určitě) poněkud složitý a značně nákladný, pokud by nebyl realizován elektronickou cestou (což není vůbec  do budoucna vyloučeno). A také je, za současné legislativy a vládnoucího (zkorumpovaného) politického  systému, de facto nereálný. Nicméně tím chci naznačit, že proklamovaná přímá, svobodná a demokratická volba prezidenta (event. parlamentní volby)  není (nejsou) svobodné a demokratické! Ale také, že by se to mělo změnit, aby ty proklamace byly naplněny. K tomu by stačilo, kdyby byl přijat zákon o všeobecném občanském referendu, kde by se občané v referendu vyjádřili, jaký systém volby či voleb je nejvhodnější.

20.listopad 2012                                                                                                                                                              Jiří  B a ť a